Kde si podcast pustíte?
První část podcastu si můžete pustit na Youtube kanále Trailrun.cz nebo na klasických podcastových službách (odkazy najdete níže), jako je Spotify, Apple Podcast a další.
Kompletní podcast (87 minut - audio i video verze) si můžete pustit na Forendors.cz nebo na HeroHero:
Kolik to stojí?
- Forendors - 149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám) nebo 199 Kč za epizodu.
- Herohero - 7 € měsíčně za přístup ke všem epizodám.
Na Forendors i Herohero najdete jak video, tak audio verzi (RSS - dá se nahrát do appky Apple Podcast). Poslouchat můžete z počítače i telefonu klasicky z webu nebo prostřednictvím mobilní appky (iOS i Android).
Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!
Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)
Makej vole! podcast na Youtube:
Podcast Makej vole! na podcastových platformách:
Podcast na Spotify
Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:
Český výrobce sportovní výživy Penco
Proč jsem si vybral právě Penco? Český původ, super lidi, obrovský know-how, vlastní vývoj a špičkový výrobní zázemí. Za touhle značkou je super tým lidí, kteří ve Slaném už víc než 30 let vyvíjí a vyrábí špičkovou sportovní výživu. Tohle mi prostě sedí. Více se dozvíte na penco.cz.
Sportovní výživa Penco
- Sleva 20 % na penco.cz
- Kód: makejvole20
Sportovní sluchátka Shokz
Shokz jsou sluchátka využívající technologii bone conduction, tedy vedení zvuku přes lícní kost přímo do vnitřního ucha. Technologie bone conduction obchází bubínky, takže uši zůstávají otevřené a vy při poslechu slyšíte i okolní zvuky. Což se při běhání, trailu nebo jakémkoliv sportu venku prostě hodí – hlavně kvůli bezpečnosti a lepšímu vnímání okolí.
Sportovní sluchátka Shokz
- Sleva 20 % na www.sportovnisluchatka.cz
- Kód: makejSHOKZ
SALOMON
Tvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů.
Nanga Parbat (8126 m) - Rupálskou stěnou na „horu smrti“
Tomáš Petreček patří mezi nejzkušenější české horolezce a dobrodruhy. K vysokým horám se dostal mimo jiné díky Liboru Uhrovi, kterého jsem vyzpovídal ve 110. epizodě. Od té doby má za sebou řadu výprav do nejvyšších hor světa. Jak ale v podcastu několikrát zazní, samotný vrchol pro něj není jediným smyslem expedice. Do hor jezdí kvůli lezení, dobrodružství a zkušenostem – a úspěšný vrchol je podle něj vlastně bonusem.
Rupálská stěna na Nanga Parbat
Letos se Tom, společně s další horolezeckou legendou Márou Holečkem, vydal na Nanga Parbat. Osmá nejvyšší hora světa je sama o sobě mimořádně náročná, ale její Rupálská stěna představuje ještě úplně jinou kategorii. Od úpatí až k vrcholu měří přibližně 4 600 výškových metrů a Tom ji popisuje jako obrovskou stěnu, jejíž skutečné rozměry fotografie vůbec nedokážou vystihnout. Na rozdíl od běžnější Diamírské strany se v Rupálské stěně téměř neleze, takže jsou horolezci v základním táboře dost často úplně sami. Krásné a klidné místo se ale po nástupu do stěny mění v prostředí, kde se lezec musí vyrovnat s výškou, ledem, lavinami, padajícím kamením a velmi omezenou možností záchrany.
Expedice Nanga Parbat 2026
Právě sem se Tomáš Petreček v roce 2026 vrátil s Márou Holečkem. Společně už Rupálskou stěnu zkoušeli před několika lety, kdy se dostali přibližně do 7 800 metrů, ale silný vítr je tehdy donutil k ústupu. Letos chtěli otevřít novou cestu. Po aklimatizaci nastoupili do stěny za podmínek, které zpočátku vypadaly velmi dobře, jenže postupně se výrazně oteplilo. V klíčovém žlabu létalo kamení a padaly laviny, sníh nezamrzal ani v noci. Po dvou nocích čekání bylo jasné, že pokračovat vzhůru by znamenalo příliš velké riziko, a dvojice začala sestupovat. Po návratu do základního tábora ještě Mára uvažoval o dalším pokusu jinou cestou, Tom se ale rozhodl, že tentokrát už zpátky do stěny nepůjde. Jak v podcastu vysvětluje, každý má hranici přijatelného rizika někde jinde – a pro něj už byly tehdejší podmínky za touto hranicí.
V podcastu jsme probrali:
- Letošní expedici Tomáše Petrečka a Máry Holečka na Nanga Parbat.
- Rupálskou stěnu a její obrovské rozměry.
- Rozdíl mezi Rupálskou a Diamírskou stranou Nanga Parbatu.
- Proč chtěli Tom s Márou otevřít novou cestu.
- Jejich předchozí pokus na Nanga Parbatu a dosažených přibližně 7 800 metrů.
- Aklimatizaci před hlavním výstupem a výstup na Rakhiot.
- Prudkou změnu podmínek, oteplení a mizení sněhu a ledu.
- Laviny, padající kamení a nebezpečné žlaby.
- Bivakování ve stěně a čekání, jestli v noci konečně začne mrznout.
- Rozhodnutí otočit se a dramatický sestup zpátky na ledovec.
- Kde má Tom hranici přijatelného rizika a proč odmítl další pokus.
- Jak se v horách rozhoduje o tom, kdy pokračovat a kdy se otočit.
- Jištění, slaňování, ledovcové šrouby, Abalakovovy hodiny a pohyb ve dvojici.
- Možnosti a limity vrtulníkové záchrany v Pákistánu.
- Alpský styl versus klasické expedice s fixními lany a kyslíkem.
- Tomův pohled na komerční expedice na osmitisícovky.
- Lezení a první himálajské expedice s Liborem Uhrem.
- Reinholda a Günthera Messnerovy a jejich dramatický příběh na Nanga Parbatu.
- Tomovo lezení v Tatrách s Honzou Vernerem a Kubou „House“ Váňou.
- Rozdíl mezi technicky těžkým a objektivně nebezpečným lezením.
- Fyzickou přípravu a význam vytrvalosti pro vysoké hory.
- Výběr horolezeckých lan a základního lezeckého vybavení.
- Skialpinismus a Tomovy další plány.
- Proč ho už tolik nelákají čistě běžecké závody a proč má rád Adventure Race.
- Bouřky, blesky a elektrické výboje ve vysokých horách.
- A mnoho dalšího.
Mohlo by vás zajímat:
Rupálská stěna je s převýšením 4 600 metrů nejvyšší horskou stěnou na světě. Pro vaši představu - je to asi jako kdybyste na sebe postavili čtyřikrát stěnu Matterhornu.
Rupalská stěna rozhodně není nevylezená – jen na ni zatím vede jen málo cest. Podle dostupné historie má stěna dohromady 12 úspěšných výstupů rozdělených do čtyř různých tras:
- Messnerova cesta (1970) – první výstup vůbec, Reinhold a Günther Messnerovi (Günther při sestupu po Diamirské stěně zahynul). Zopakována byla jen jednou, v roce 2005 korejským týmem, a od té doby ji nikdo nezvládl znovu.
- Schellova cesta (1976) – nejpoužívanější linie, celkem 8 úspěšných výstupů, naposledy v roce 2025 (David Goettler, Tiphaine Duperier, Boris Langenstein).
- Jihovýchodní pilíř, polsko-mexická cesta (1985) – Jerzy Kukuczka, Zygmunt Heinrich, Carlos Carsolio a Sławomir Łobodziński.
- Centrální pilíř, cesta Anderson–House (2005) – Vince Anderson a Steve House, nová linie oceněná Piolet d’Or.
V zimě stěna zůstává nedobytá – všech 9 zimních pokusů od roku 1988 skončilo neúspěchem. Takže to, o co se snažil Tom s Márou, není vylézt stěnu jako takovou (to už se povedlo), ale otevřít úplně novou, dosud nevylezenou linii mezi stávajícími cestami – to je přesně to, co dělá jejich projekt tak náročný a proč se o něm dá mluvit jako o prvovýstupu, i když samotná stěna už zdolána byla.