Spartathlon 2025
Již tento víkend čeká ultramaratonce jeden z nejikoničtějších a zároveň nejnáročnějších závodů – legendární Spartathlon. Závod s historií sahající až do Starověkého Řecka přiláká na start každoročně ke čtyřem stovkám běžců, kteří pro možnost startu musí splnit kvalifikační kritéria (absolvování maratonu, ultramaratonu či 24hodinového nebo etapového závodu) a - kromě těch - nejlepších musí mít štěstí v loterii.
Z Athén až do Sparty
Jak vlastně závod vznikl? Inspiroval se legendou, o níž vypráví řecký historik Herodot. V roce 490 př. n. l. vyslali Athéňané posla jménem Feidippidés, aby doběhl do Sparty a požádal o vojenskou pomoc proti blížícím se Peršanům před bitvou u Marathónu. Posel údajně zvládl vzdálenost zhruba 246 kilometrů mezi Aténami a Spartou za pouhé dva dny…
V roce 1982 se tři britští důstojníci RAF, John Foden, John Scholtens a Michael Callaghan, rozhodli zjistit, zda je takový výkon možné uskutečnit i dnes. John Foden pak trasu skutečně zdolal v časovém limitu 36 hodin a dokázal tak, že legenda mohla být historicky reálná. O rok později, v roce 1983, se uskutečnil první oficiální ročník Spartathlonu, který se od té doby koná každoročně.
Běžecké rekordy závodu
Závod dlouhý 246 km startující athénské Akropolis do Sparty k soše krále Leonida si rychle získal pověst jednoho z nejprestižnějších ultramaratonů a účastní se ho stovky elitních běžců z celého světa. Mezi legendy závodu patří především Řek Yiannis Kouros, který v 80. a 90. letech závod zcela ovládl a v roce 1984 vytvořil rekord 20 hodin a 25 minut. Ten byl překonán až před dvěma lety v roce 2023. Zásluhou řeckého závodníka Fotise Zisimopoulose. Bývalý policista a nyní profesionální ultraběžec Zisimopoulos závod vyhrál již při svém prvním startu v roce 2021 s časem 21:57. O rok později vítězství obhájil a čas stlačil na 21 hodin, tedy druhý nejlepší čas v historii po legendárním Kourosovi. V roce 2023 pak zaběhl historicky první čas pod 20 hodin (19:55) a překonal tak téměř 40 let starý rekord svého krajana. Vloni zvítězil již počtvrté v čase 20:18 s tříhodinovým náskokem na druhého závodníka. Letos se, stejně jako řada dalších ultraběžců, na start nepostaví z důvodu blížícího se mistrovství světa na 24 hodin, které se koná jen o 14 dní později.
V ženách drží rekord trati Američanka Camille Herron, která jako první v roce 2023 zvládla trasu pod 24 hodin – 22:35.
Nejlepší české výkony
Na Spartathlon každým rokem odjíždí i velká výprava českých ultraběžců. A často se vrací se skvělými výsledky. Největší počet účastí i nejlepší umístění má na kontě Radek Brunner. Oblíbený český ultramaratonec zde od roku 2015 startoval každý rok s výjimkou ročníku 2020, který byl kvůli pandemii koronaviru zrušen. „První rok jsem to jel jen zkusit. Ale tak nějak jsem se do toho zamiloval a zatím mě to drží,“ uvedl několikanásobný vítěz MČR v běhu na 100 km i 24 hodin, který má mimo jiné zaběhnutý i skvělý čas na maratonu (2:30).
K soše krále Leonida doběhl pětkrát na pódiovém umístění, třikrát z toho na 2. místě - v roce 2017 ve svém nejlepším čase 22:49 a dále v letech 2018 a 2021 – to stanul na stupních vítězů i vedle krajana Milana Šumného, který tehdy doběhl jako třetí v čase 23:53.
V ženách se historicky nejlepší umístění podařilo Kateřině Kašparové v roce 2018, kdy doběhla na 2. místě v čase 27:47, což je dodnes nejlepší čas české závodnice.
I letos se do Řecka chystá početná výprava českých ultraběžců v čele s Radkem Brunnerem, ale i zkušeným Petrem Válkem, který má na kontě již šest účastí. V ženách poběží Kateřina Barnášová nebo Marcela Čadová. Někteří ultraběžci, například Radka Churáňová, pro níž je dokončení Spartathlonu dosud nesplněným snem, start ve Spartathlonu letos vynechávají z důvodu blížícího se mistrovství světa v Albi.
V sobotu v 6 ráno budeme všem držet pěsti na startu a budeme sledovat, jak si s 246 km dlouhou tratí poradí.