Poslechněte si zvukovou verzi článku
Naše články pro vás namlouvá paní Zvukobotová. Občas se sice splete, ale jinak je fajn. Pokud nechcete prošvihnout další novinky a zprávy, tak si zaklikněte odběr na Youtube, Spotify (kanál Trailrun.cz – zprávy), nebo Apple Podcast, kde tenhle kanál najdete jako Trailrun.cz – Zprávy.
Eiger Ultra Trail
Minulý víkend se ve švýcarském Grindelwandu konal známý Eiger Ultra Trail. Závod, který startuje přímo pod slavnou severní stěnou Eigeru, se pořádá již od roku 2013 a za více než 10 let své existence si získal věhlas mezi trailovým běžci z celého světa. Od roku 2022 je navíc součástí světové série UTMB World Series.
Eiger Ultra Trail nabízí několik různě dlouhých tras, které jsou fyzicky i technicky náročné, avšak s nádhernými výhledy na švýcarské Alpy. Nejdelší a nejnáročnější trasou je 250 km dlouhá trasa vedoucí kolem celé oblasti Jungfrau-Aletsch chráněné UNESCO. Závodníci při ní nastoupají kolem 18 000 výškových metrů a trasu je nutné běžet ve dvojici nebo trojici. O této trase si můžete pustit podcast se Zdendou Hruškou a Peťou Hénkem.
Druhou nejoblíbenější a velmi náročnou trasou je E101 s přibližně 6 700 metry převýšení. Závodníci se na ní podívají například na Grosse Scheidegg, Faulhorn (2 680 m) a proběhnou přímo pod severní stěnou Eigeru.
Kratší, ale stále náročnou trasou je 51km dlouhá Panaroma trail s 3 100 výškovými metry, nebo 35km dlouhá North Face Trail. Na své si přijdou i méně zkušení běžci či rekreační běžci, pro které je připravena trasa E16 (16 km a 950 metrů převýšení) nebo zábavný závod Trail Surprise, jehož trasa je každoročně utajena až do poslední chvíle. K dispozici je také dětský závod.
Závod láká i české běžce. V roce 2019 zde na trase E51 zvítězil Tomáš Hudec, o dva roky později pak skončil druhý. Letos se zde povedl skvělý výsledek Tomáši Fárníkovi, který jako vůbec první Čech vyhrál druhou nejdelší trasu E101 a vůbec poprvé se tento úspěšný reprezentant mohl radovat z vítězství v závodě pod hlavičkou UTMB.
Rozhovor s Tomem Fárníkem
Tome, velká gratulace k vítězství na Eiger Ultra. Jaké máš ze závodu pocity a jak pro Tebe probíhal?
Děkuji. Stále se mi úplně nechce věřit tomu, že jsem vyhrál tak ikonický závod, jako Eiger Ultra Trail, byť objektivně ne v největší konkurenci, co na tomto závodě kdy byla.
Jak asi napovídá již výsledek, běželo se mi skvěle. Na mě trochu nestandardně jsem se rozhodl za to vzít od začátku a prakticky od výstřelu jsem se držel ve vedoucí skupině s ostatními favority. Nikam jsem to sice nehnal, ale kdykoliv někdo vepředu přidal, šel jsem s ním. Na desátém kilometru už jsme byli jen ve čtyřech a ve druhém stoupání se mi pak podařilo střást prakticky všechny. Poslední vytrvalec (Stefan Ungericht) se mě ještě držel do hlavní občerstvovací stanice na 33. kilometru, ale bylo vidět, že trpí výrazně více než já. Počátek stoupání do druhé poloviny závodu jsem se proto rozhodl vzít trochu agresivněji a podařilo se mi jej setřást.
Kvůli rychlejšímu začátku mi pak ke konci možná trochu začaly docházet síly. Rozhodně jsem ale nijak extrémně neodpadl, běžel jsem v rozumném tempu a při pohledu na výsledky jsem pak zjistil, že jsem ani nijak zásadně neztrácel. Když se ke mně na vrcholu posledního kopce 4 km před cílem připojila kamera, bylo mi více méně jasné, že jsem vyhrál. Finální seběh do města jsem si pak už jen užíval.
Kvůli počasí pořadatelé upravili trasu, jak Ti tato trasa vyhovovala?
Náhradní trasa měla 69 km a 4 300 výškových metrů místo plánovaných 100 km s převýšením 6 000 m. Reálně jsme jen podběhli nejvyšší bod trasy, seběhli do údolí o něco dříve a v závěru trasy jsme pak nezůstávali na hřebenu pro případ, že by přišly hlášené bouřky. V tomto světle mi alternativa paradoxně vyhovovala asi více než originál.
Když jsem se o změně v pátek odpoledne dozvěděl, byl jsem samozřejmě zklamaný. Současně jsem ale cítil i úlevu. Přeci jen 100 km ve mně budí docela respekt, s trasami takové délky ještě nemám tolik zkušeností a vím, že člověk se velmi jednoduše může rozpadnout třeba na osmdesátém kilometru a má po závodě. Oproti tomu 68 km je pro mě relativně uchopitelná vzdálenost, na níž se cítím komfortně. Vím přesně, jak moje tělo bude reagovat, jaké tempo si v jaké části závodu mohu dovolit apod.
Ve výsledku jsem si tedy jen povzdechl nad tím, že kvůli 68 km musím vstávat ve 2 ráno, místo pečlivě připraveného nutričního plánu jsem do vesty hodil pár gelů a doufal jsem, že se stihnu před odpoledním deštěm dostat do cíle.
Závod jsi běžel po delším soustředění v horách. Jak se Ti běželo?
Ano, od konce června jsem byl ve Švýcarsku. S průběhem soustředění jsem zatím spokojený. V objektivním srovnání s předchozími lety aktuálně v tréninku běhám nejlépe, co jsem kdy běhal, a to jak na rovině, tak do kopce. Možná i proto jsem se nebál do toho od startu opřít a zkusit, co tělo vydrží. Eiger pro mě sice byl bezpochyby podstatný závod, současně ale jedním ze stupínků na cestě za hlavním cílem sezony, kterým je trailové mistrovství světa, takže jsem si mohl dovolit trochu experimentovat a riskovat.
Věřil sis před startem na vítězství nebo pódiové umístění?
Nevím, jestli jsem si vyloženě věřil, ale určitě jsem si za pódiem chtěl jít. Ze startovní listiny bylo jasné, že minimálně papírově bych na to mít měl, a poslední týdny se mi v tréninku běhalo opravdu dobře. I proto jsem se rozhodl pro tentokrát vynechat první dvě hodiny pomalejšího rozjezdu a od začátku běžet naplno. A vyplatilo se.
Zmínil jsi, že hlavní cíl sezony Tě čeká až na podzim. Zůstáváš ještě ve vysokých horách na soustředění?
Podzimnímu mistrovství světa v Long Trailu (budu-li na něj vyslán) jsem podřídil v podstatě celou sezonu. To znamená, že prakticky od chvíle, kdy jsem v červnu úspěšně složil advokátní zkoušku, jsem na horách, a plánuji tam zůstat nejspíše až do závodu, na což jsem si před tím celých tři a půl roku šetřil a připravoval se. V červenci jsem byl v Mořici, v srpnu plánuji Innsbruck a na září bych se pak přesunul už do Španělska, abych si nastudoval trasu.
Jak Ti trénink ve vyšší nadmořské výšce svědčí?
Upřímně nevím, jestli bych tréninku ve vyšší nadmořské výšce připisoval nějakou zásadní váhu. Snad jen tu, že se mi na jarním vysokohorském soustředění podařilo odhadnout latentní anémii, jejíž úspěšné vyléčení mě výkonnostně posunulo minimálně tolik, co veškerý na soustředění odběhaný trénink.
Jinak do hor jezdím primárně proto, že v nich závodím a že jinde zkrátka nejsem schopný trénovat několikahodinové seběhy/výběhy. Pokud k tomu adaptace na nadmořskou výšku zvýší mou výkonnost o nějaké to procento navíc, je to pěkný bonus, ale nehraje to roli v mém rozhodování, kam vyrazit. V dubnu jsem byl v italském Melagu proto, že jednalo o reprezentační soustředění, Svatý Mořic jsem si vybral proto, že je tam nepřeberné množství běhavých i technických trailů a veřejně přístupná dráha, a do Innsbrucku se chystám proto, že tam táta dostal možnost měsíc pracovat a já tak aspoň budu mít tréninkového parťáka (nebo aspoň někoho, s kým budu moct pít kafe).
Jak bys zatím zhodnotil svoji sezonu?
První část sezóny jsem směřoval k tomu se na Chianti Castles Ultra Trail nominovat na UTMB 2026. To se povedlo. Dalším cílem měl být LHUT, který jsem ale ze zdravotních problémů musel odříct. Prakticky od dubna tedy veškerá má příprava směřuje k mistrovství světa v Long Trailu, které se letos bude konat ve španělském městě Canfranc.
Jakou trasu bys měl na MS běžet?
Letošní trasa Long Trailu má 82 km. V tuto chvíli ještě není rozhodnuto o nominacích, ale na 82 km dlouhý závod se nedá začít trénovat měsíc předem… Takže pevně doufám, a kdybych nakonec součástí české výpravy nebyl, nějaký podzimní závod si určitě najdu. Ten trénink se neztratí.
Vítězstvím na Eigeru jsi získal start ve finále UTMB series příští rok. Jakou trať máš v plánu běžet?
Zvažuji mezi CCC, kde jsem si start vyběhal právě na Eigeru, a plným UTMB, na které se mohu přihlásit díky indexu z březnového Chianti Castles Ultra Trail v Toskánsku. Běžet UTMB byl původní plán, jelikož to byl cíl, který jsme si s tátou před 10 lety dali a kvůli němuž jsem vůbec začal s běháním. Čím dál tím více se ale kloním spíše k tomu zopakovat si CCC a se znalostí trasy a několika lety tréninku navíc se tam pokusit zaběhnout nějaký hezký čas.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí. :-)
(Autor titulní fotky: UTMB - Maciej Walkiewicz)
Mohlo by vás zajímat:
- Přehled výsledků Eiger Ultra Trail by UTMB
- Oficiální web UTMB
- Tomův UTMB index a seznam výsledků v rámci UTMB
Makej vole! podcast s Tomem Fárníkem
Odkaz na plnou epizodu (121 minut) a další informace o podcastu zde.