Zážitky 10. 09. 2017

XI. Mistrovství světa VBZDTDŘSPDLP - 2017

Pozvánka na letošní Mistrovsví světa VBZDTDŘSPDLP (Mistrovství světa v běhu z Dlouhé Třebové do Řetové a pití dvou lahvových piv) přišla tak trochu na poslední chvíli, ale stejně jsem měl na víkend naplánovanej nějakej kopec intervalově, takže jsem neváhal a závod jsem zařadil do tréninkovýho plánu.


Číslo se jménem je na podnicích typu mistrovství světa samozřejmostí. Všimněte si parádního loga MS.

Co přesně je Mistrovsví světa VBZDTDŘSPDLP?

O tom, jak tohle MS probíhá jsem už psal ve článku před dvouma rokama - IX. Mistrovství světa v běhu z Dlouhé Třebové do Řetové a pití dvou piv.

Takže ve zkratce...

Jedná se o již tradiční závod (letos 9. ročník), který nemá moc velkou reklamu (byť bývá na termínovce Iscarexu) a účastní se ho kolem 30 závodníků různých věkových a hlavně váhových kategorií. Musím říct, že do některých borců byste vůbec neřekli, jací jsou skvělí běžci. A hlavně vám to teda natřou na občerstvovačkách. Závod začíná cca 800 metrů dlouhým výběhem po louce nad Dlouhou Třebovou (převýšení cca 120 metrů), kde u lesa čeká parta s basou piv. Dostanete lahváče teplého Bernarda, kterého do sebe kopnete (Jury sleduje, zda nepodvádíte) a musíte otočit láhev dnem nahoru, aby z ní nic neteklo. Po dopití valíte dál na vrcholek kopce. Po prvním pivu nastává totální punk, protože všichni běží lesem a děsně říhají, což na jiných závodech fakt nezažijete. Po přeběhnutí kopce běžíte cca 2,5 km z kopce do Řetové, kde na vás na křižovatce polňaček čeká druhé teplé pivo, které do sebe kopnete a pádíte ještě asi půl kilometru po hrázi rybníka do cíle.


Stadion se před startem začíná plnit.

Jedeme pro placku!

Letos trénuju pod dohledem mistra v oboru Roberta Krupičky a docela mi to začíná běhat. V pití piv mě trénuje soused Dušan, kterej kvůli tomu postavil za barákem tréninkovou pergolu s grilem. Takže i tato disciplína mi celkem šlape. Je tedy logické, že na letošní ročník MS jsem si fakt věřil a jel jsem si tam prostě pro medaili a nejlíp pro zlatou.

Jenže…

Na tomhle MS můžete narazit na tři typy soupeřů:

  1. Ten, co výborně běží - borec prostě umí běhat, pivo pije normálně. Trasa je relativně krátká, takže doufáte, že ho přepijete a vypadne z toho nějakej výsledek.
  2. Ten, co rychle pije - zažil jsem tam frajera, co to pivo do sebe lil jako do umyvadla a jediným limitem bylo hrdlo lahve. Mimochodem - asi tři roky zpátky tam byla nějaká tuším Ruska a ta to pila úplně stejně. Tohodle borce, co luxusně pije a běží průměrne musíte prostě předběhnout a doufat ve výsledek.
  3. Borec, co rychle běží a výborně pije - nemusím snad popisovat.

Po příjezdu na „stadion“, kde je start závodu (železniční podjezd v Dlouhé Třebové) jsem zjistil, že zlatá medaile bude dneska bolet. Potkali jsme se tam totiž s veteránským reprezentantem v běhu do vrchu Martinem Vackem, kterej drží světovej rekord na téhle trase - tuším, že to bylo 16:48! Asi víte, kterej typ to je...


Tohle mistrovství světa má dokonce svou kroniku.

Start!

Trochu jsem se rozklusal a šli jsme na věc. Po startu jsem vypálil a hned jsem vlítl na první místo, kde jsem se držel až tak do dvou třetin kopce. V zádech jsem měl světovýho rekordmana, kterej mě ve vrchní části kopce předběhl a na první „střelnici“ (místo, kde se pije pivo) měl náskok dobrých 10 vteřin. Když jsem tam doběhl, tak jsem zjistil, že má většinu piva vypitýho. Sakra, tohle bude těžký. První pivo jsem dle dat z Movescountu „kousal“ celých 60 vteřin. Mezitím doběhli na střelnici dašlí čtyři závodníci.

Pro odvedení dobré práce na střelnici je třeba dodržet jednoduchou taktiku - asi 20 vteřin před střelnicí musíte zvolnit a vydýchat se. Stejně jako na biatlonu nemůžete střílet s tepovkou 190, tak zde nemůžete pít pivo s kyslíkovým dluhem v plicích.

Bomby do Řetový

Ze střelnice vede trasa ještě takových 20 výškových metrů lesem na vršek kopce. Zde je potřeba využít další taktické záležitosti a tou je tzv. přechod - na vrcholku stoupání nesmíte zvolnit, ale musíte přidat a kopec prostě přeletěch. Málokdo to ví, ale v těhle okamžicích se dají nahnat drahocené vteřiny. Přeletěl jsem vršek kopce ukázkovým tempem a v prvních metrech seběhu jsem měl co dělat, abych pivo nevylil (čti: „nehodil šavli“). Movescount říká, že jsem tam běžel 3:05 na kilák. Supertrenér by měl radost!

Seběh do Řetové jsem pálil, co to šlo. Světový rekordman Martin byl sice na dohled, ale i tak mi bylo jasný, že těch minimálně 200 metrů nemůžu stáhnout. O zlatou medaili ho mohla připravit pouze střevní příhoda a diskvalifikace. Když jsem dobíhal na druhou střelnici, tak budoucí mistr světa právě odbíhal. Ohlídl jsem se a zjistil jsem, že za mnou zuří nelítostný boj o bronzovou medaili. Jako zkušený závodník jsem pochopil, že jsem v hrubé nevýhodě. Za mnou se tahaj dva borci o bronz a já jsem sám a nemám se s kým tahat. Musím zabrat, tohle bude na morál!

Když jsem opouštěl střelnici, tak bronzoví adepti právě dobíhali. S heslem „kdo se otáčí, prohrává“ jsem vypálil vstříc cílové čáře na hrázi Dolního přívratského rybníka, který leží u rozcestníku na hranici Miroslavovy země a Půlnočního království.

Je to tam! Sen se proměnil ve skutečnost a já dobíhám na stříbrné pozici!


Můj parťák a řidič Jasanus, který na tomto mistrovství plnil také roli manažera a podpůrného týmu.


O titulu mistryně světa musela rozhodnout cílová fotokamera. Všimněte si certifikované cílové čáry v barvě betonu.

Vyhlášení vítězů

Po doběhu ostatních závodníků a lehce piclé mistryně světa jsem se odebrali k penzionu Presy, kde proběhlo tradiční slavnostní vyhlášení výsledků - výhodou tohodle mistrovství světa je, že na bednu jdou všichni. Penzion je letos zavřenej, takže členové organizačního výboru MS vedle na louce udělali táborák a opekli všem buřta. O hydrataci soutěžících se staralo malé „štěně“.

Vyhlášení proběhlo jako vždy v dobré náladě, kterou ještě vylepšila mistryně světa tím, že svůj putovní tuplák před zraky všech soutěžících i fanoušků zaexovala. To bych nedal!


Mistryně světa exuje tuplák!

Vyhrávej s pokorou, prohrávej se ctí

Závěrem bych chtěl říct, že tenhle závod mám fakt rád. Běžel jsem ho už potřetí a ukázalo se, že zkušenosti jsou hodně důležitý. A hlavně se taky ukázalo, že můj trénink vedený supertrenérem RK víc než funguje a výsledky se začínají dostavovat. Příště už to musí být zlato!

Díky pořadatelům za super zážitek! Už teď se těším na další ročník, nehledě na výsledek... :)


Všudypřítomný zásobník s ionťákem.

Máte dotaz?

Použijte formulář a napište mi.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů.