Doporučujeme:

Horská výzva 24 hodin - 2015

Po roce jsme vyrazili na nejtěžší čtyřiadvacetihodinovku v Česku s převýšením 870 metrů na 16 kilometrech. Byl to mazec :)

Co je Rock Point - Horská výzva 24 hodin:

Jedná se o extrémní závod v horském běhu a trekingu na 24hodin. Dle webu pořadatele se jedná o nejtěžší běžeckou čtyřiadvacítku v Česku. Závodí se na okruhu vedoucím z Koutů nad Desnou k horní přečerpávací nádrži Dlouhé Stráně a zpět do Koutů.

Délka okruhu: cca 16 km
Převýšení: cca 870 m
Počet občersvovacích stanic: 4

 

Loňský ročník

V loňským ročníku čtyřiadvacetihodinovky v Koutech nad Desnou jsme s Ondrou dostali velkou lekci a proto jsme se rozhodli, že letos nic nepodceníme. Ondra dal vloni 3 kola a ze závodu ho vyřadily malý boty a slezlej nehet na palci. To se dá pochopit. Já dal 5 okruhů, ale někdy kolem třetí hodiny jsem usnul a samozřejmě jsem zaspal. Turistický tempo, dva tlušťoši a všechno špatně.

Pro letošek jsme vše probrali a jasně definovali chyby. Základním předpokladem bylo snížení váhy. Vloni jsem vážil dobrých 90 kilo, což je dost významná zátěž. Další chybou byl spánek. Tohle jsem chtěl letos jasně vyřešit. Nespat vůbec.

Vloni mě taky trápily problémy se zažíváním. Jedl jsem tak, jak jsem zvyklej na delších závodech. Tedy salám, banán, sýr, cola. Všeho dle libosti. Po asi dvanácti hodinách jsem byl totálně v háji a dalších dvanáct hodin jsem se trápil. Skoro jsem nejedl, jen jsem pil vodu a občas hodil šavli. No prostě parádní závod :)


Předzávodní soustředění proběhlo stejně jako vloni v pizzerii Galerie přímo v Koutech nad Desnou :)

A jak jsme dopadli letos?

Vzhledem k tomu, že jsem na začal běhat až někdy v červnu, jsem toho moc nenatrénoval. Dal jsem si tedy pro letošek rozumný cíl a to jít to tzv. „na pohodu“, vůbec nespát a ráno se uvidí. Chtěl jsem dát minimálně těch loňských pět okruhů. Ondra na ten trénink letos tak trochu kašlal, takže proti turistickým pěti okruhům nic nenamítal. Plán byl každou čtvrtou hodinu vyrazit do dalšího okruhu a mezitím odpočívat a jíst. Pohodový tempo a na pět okruhů bohatá časová rezerva.


Srovnáme si čas! Suunto Ambit3 Peak máme prostě rádi! :)

V den startu byl Halloween. Né, že bysme nějak upřednostňovali tyhle „emerický“ svátky, ale byla to jasná příležitost, jak se u toho závodění trochu pobavit :) Taky jsem se zasmál tomu, jak všichni po startu vyrazili vpřed (teda spíš vzhůru). Start jak při pivním mistrovství světa. Jenže tohle je sakra závod na 24 hodin :) Vyrazili jsme z posledních míst a dle výsledkovky jsem skončil nakonec kousek za polovinou startovního pole. Jsem to ale mazák :)


Čarodějové na startu. Nebelvír!


A je odstartováno!


Čaroděj uzavírá startovní pole Horské výzvy! :))

Jak pokračoval závod a co se mi fakt líbilo?

Obrácená trasa

Narozdíl od loňskýho ročníku se šla trasa naopak. Tedy dlouhý táhlý stoupání nahoru (cca 8,5 km) k horní nádrži Dlouhých strání a prudkej a kratší sešup zpátky dolů do Koutů nad Desnou (cca 7 km). Vloni nás trápila asi 4 km dlouhá asfaltka, po které se běželo směrem dolů. V noci to vůbec neutíkalo, na běháni to bylo tvrdý a byla to prostě nuda. Letos se šla asfaltka nahoru, což mi sedlo líp. Člověk prostě rubal a nemusel moc koukat pod nohy. Celej seběh byl pak terénem, což mě prostě baví, takže pohoda.


První občerstvovačka u horní stanice lanovky. Ondra už se cpe :)

Počasí

V průběhu celýho závodu bylo super teplo. Pokud teda nepočítám horní část trati v okolí přehrady. Tam v noci foukalo tak, že když jsem při běhu zvedl nohu, tak mi ji vítr unášel doprava a sluchátka to i přes kulicha rvalo z uší ven. Okolí přehrady bylo v noci taky v mracích, takže jsme museli hledat odbočku na konci nádrže. U zábradlí byly naštěstí číslice, takže jsme věděli, že až dojdeme k číslu 34, tak je potřeba zahnout doprava a najít dřevěnej mostek. No prostě dobrodrůžo :)


Nahoře byl takovej vichr, že to ohrnovalo nosní dírky přes hlavu!

Povedlo se mi nespat

Vloni jsem si po čtvrtým kole šel na chvilku lehnout, totálně jsem vytuhnul a zaspal jsem. Představte si, že se vzbudíte v půl šestý ráno úplně rozbitej na zemi ve vyhřátým spacáku, venku tma, kosa jako z nosa a vy víte, že máte vyrazit na 15 km trasu vedoucí přes brutální kopec. Tak přesně tohle jsem vloni zažil a letos jsem se tomu chtěl vyhnout. Po čtvrtým kole jsem se teda trochu natáhl, zavřel oči a cítil jsem, že usnu. Potřeboval jsem tuhle situaci okamžitě vyřešit. Jediným řešením bylo vstát, kopnout do sebe megahustýho lomcováka alias doma připravenýho turka z pravé brazilské Jihlavanky a vyrazit. A přesně to jsem udělal. Vyrážel jsem právě, když začalo vycházet slunce. Ustál jsem to.


Borec jinak normálně fárá v dole Lázy! :)


Testujeme Inov-8. Ty nový Terraclaw 250 nejsou vůbec špatný :)

Super lidi

Musím ocenit práci lidí na občerstvovačkách. I přesto, že tam mrzli, tak byli vstřícní a uměli povzbudit. Kdo si opravdu hrábnul byla ale parta na občerstvovačce u horní nádrže Dlouhých Strání. Byli sice ve stánku respektive v autě u čipovacího terminálu, ale i tak museli v tý vichřici mrznout. Komu čest, tomu čest. Díky.

Velkej frajer je Zbyněk Cypra. 11 okruhů (cca 160 km s převýšením cca 9000 metrů) je neuvěřitelnej výkon. Co mě nadchlo bylo, že se se Zbyňkem vůbec neznám, ale když jsme se dvakrát míjeli, tak vždycky pozdravil a smál se, jako kdyby byl na výletě. Na občerstvovačce prohodil pár slov s personálem, poděkoval a valil dál. Žádná hvězda, normální borec, kterej na to fakt má…

Další super borec a velkej šprýmař je loni druhý v pořadí, triatlonista Jarda Hýzl (za svůj život absolvoval 85 Ironmanů!). Když nás v noci bral o kolo, tak nám parádně zazpíval :)

A taky musím ještě zmínit teprve osmnáctiletýho Tomáše Štveráka, kterej skončil na druhým fleku a dal jen o okruh míň než „terminátor“ Zbyněk Cypra. O tomhle borcovi podle mě ještě uslyšíme.

A jak jsme teda dopadli?

Náš parťák Láďa šel letos poprvý a dal do půlnoci tři celkem rychlý okruhy. Pak šel spát a už ho čekaly jen samý pozitiva. Takže tři kola :)


Náš kulinářskej koutek. Tohle bylo po druhým kole. Nálada zatím dobrá :)


800 kJ rovnou z plechu.


Takhle vypadalo v noci depo závodu. Vyčerpaní běžci a smrad z ponožek :)

Ondra to vzal velice sebevědomě a první kola se úplně vznášel nad zemí. Měl výbornou náladu a rozvíjel svou teorii o vlivu přílivu na nadmořskou výšku Dlouhých Strání. Když je příliv, tak prej nemusíme jít tak vysoko :) Třetí kolo dostal nějakej záchvat trudomyslnosti a tvrdil, že je odliv. Pak už jen pomalu vpřed a čtvrtý kolo už moc nemluvil. Trénovat se prostě musí. Odliv, neodliv! Čtyři kola :)


Vyrážím do pátýho kola.


A mí kolegové již snídají. Protože kdo spí, jakoby jedl :)

Já jsem se první dvě kola děsně trápil, bolely mě nepochopitelně klouby. Celej týden jsem bojoval s nějakým náznakem rýmičky, tak jsem si říkal, jestli jsem to nepřehnal. Pak růžovej šampión a další tři kola na pohodu. Historie se neptá jak. Já se chtěl prostě pořádně projít. Časově bych zvládl ještě šestý kolo, ale byl jsem si v tu chvíli jistej, že bych ho nedal. V tu chvíli jsem si byl jistej. Teď nechápu, proč jsem nešel dál a mrzí mě to, protože bych byl ve výsledkovce s šesti okruhama úplně jinde. Jak to teda bylo? Byla to hlava? Sakra. Takže stejně jako vloni - pět okruhů. Ale o dvě hodiny rychlejc. Příští rok musím zabrat :)


Jsem v cíli. Naměřeno přes 85 km, ale všiml jsem si, že když jsem v depu jedl, tak pomalu naskakovaly metry. Řekl bych, že to bylo max 80 kiláků.


A ještě foto pro našeho kámoše, dovozce hader Pitbull West Coast. Děkujeme za podporu :)

Příští rok výš, dál a hlavně déle. Ahoj :)

Mohlo by vás zajímat:

Video reportáž ze závodu:

Fotogalerie - Horská výzva 24 hodin - 2015:

Máte dotaz? Použijte formulář a napište nám.

Položky označené * jsou povinné
Vaše jméno a příjmení
* Váš e-mail
Váš telefon
* Vaše zpráva

Sem napište svůj dotaz nebo vzkaz.

Vyplňte prosím výsledek (číslo)
* tři plus pět

V tuto chvíli není v plánu žádný závod

V nejbližší době nemáme v plánu se účastnit žádného závodu. Je možné, že zrovna není sezona.