Doporučujeme:

Prohlídka trasy STRC - Dolní Morava
(30 km/1200 m)

Trasa závodu na Dolní Moravě v rámci Salomon Trail Running Cupu patří mezi nejhezčí trasy, které jsme vloni běželi...

Tenhle závod prostě můžeme :-)

Trasa závodu na Dolní Moravě v rámci Salomon Trail Running Cupu patří mezi nejhezčí trasy, které jsme vloni běželi. Mimo to to byl taky jeden z prvních delších závodů, kterých jsme se trochu obávali. Proto nás napadlo, že by ti, kdo s běháním delších tras začínají, ocenili popis trasy a mohli se rozhodnout, jestli závod vedoucí až na Králický Sněžník zkusit. Parádní příroda a dechberoucí výhledy - tak by se dala jednoduše shrnout celá trasa. Mimo to je to ale taky náročná skoro 30 km dlouhá trasa s více než kilometrovým převýšením. Takže slovo „dechberoucí“ zde opravdu získává na svém významu :-)

Původně jsme části trasy natáčeli kamerkou Magicam, ale záběry jsou bohužel dost roztřesené a nepoužitelné. Pro příště na tom zkusíme zapracovat a vybavíme se nějakým gimbalem. Pár fotek je vyzobáno právě z natočených záběrů, tak omluvte trochu horší kvalitu.

A ještě něco - nejsme žádní profiběžci, běháním se hlavně bavíme, takže nás berte s rezervou. Tam kde my nemůžeme a zdá se nám to do kopce, můžete být vy naprosto v pohodě. A samozřejmě naopak :-)

Start a úvodní stoupání


Takže takhle nenápadně vypadá místo, kde se nachází start závodu. Lehce se zvedající lesní cesta, pohodička, pokec s dalšími běžci a tak. Zde jsme vloni ještě vtipkovali :-)


Touhle cestou budete mírně stoupat cca 2 kilometry.


Pak přijde na řadu krátký seběh a začnou kopce.

Stoupání k chatě Slaměnka (3 km za vámi)


Přeběh přes cestu po asi 3 kilometrech a první pořádnej kopec je zde.


Po téhle šotolině budete stoupat až k chatě Slaměnce - nějakých 400 výškových metrů na 4 kilometrech.


Podél tohoto stoupání narazíte na několik studánek a potůčků. Při loňském závodě bylo opravdu vedro, takže jsme se namáčeli, kde se dalo. Důležité je, abyste to zde nenapálili, protože konec stoupání je opravdu prudký.


A takhle vypadá ten prudký závěr. Tahle část je fakt stojka. Naštěstí to je jen pár set metrů.


A jsme skoro u Slaměnky. Támhle na tom horizontu se cesta láme. Uvidíte vrchní stanici lanovky vedoucí od hotelu Vista (místo startu) a taky chatu Slaměnka.


Vy poběžíte dál, ale my jsme si dali zastávku na Slaměnce, kde točí super plzničku a mají tam výbornou gulášovku. Jen ten pravopis jim tam trochu dělá problém :-)


Když ve slově „láska“ vyměníte čtyři písmena a jedno vynecháte, tak vám vyjde „pivo“. To není náhoda, že? :-) Jak to nakonec dopadlo s tímhle pivem zjistíte zde :-)

Od Slaměnky k trailu (7 km za vámi)


Takhle vypadá „plácek“ u Slaměnky. Mám takový pocit, že tahle sjezdovka zde vloni nebyla, takže jsme moc nevěděli, kudy přesně trasa povede. Nicméně je potřeba se dostat na cestu, která je napravo od sjezdovky. Uvidíme, jak to pořadatelé vymyslí.


Zde se dá po stoupáku na Slaměnku trochu dáchnout. Je to taky do kopce, ale už jen mírně. A navíc ty panorámata. To budete koukat :-) Kliknutím můžete fotku zvětšit.


Tady je pohled na vrchní stanici sedačky od Visty a opět Slaměnka. Parádní výhledy.

Lususní trail po hřebenu (9 km za vámi)


Po dalším asi 1,5 km relativně rovné cesty proběhnete kolem první občerstvovací stanice (ta byla vloni bez obsluhy - barel s vodou nebo co to bylo) až k odbočce na jeden z nejzábavnějších úseků trasy - trail po hřebenu.


Trailem začnete pomalu stoupat podél potoka. Tahle pasáž je fakt nádherná. Jediné, co vám překazí kochání bude vaše tepovka, protože se to tady zase začíná zvedat :-)


Trail vede kolem potoka a občas ho i kříží. Tuším, že jednou se to musí přeskočit a pak tam je i mostek. Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. Zajímavé by to bylo, kdyby začalo pršet. Když jsme běželi my, tak bylo teplo a sucho, nicméně okolí trailu bylo dost podmáčené. Kdyby zapršelo, tak by to byl asi boj :-)


Trailem kolem potoka vystoupáte na hřeben, který se začne lehce vlnit. Pár set metrů se běží bunkrovou linií mezi řopíky. Paráda :-)


Na hřebenu jsou i relativně technické seběhy - kameny, kořeny, přeskakování padlých stromů.


A takováhle panoramata pak můžete vidět přímo na hřebenu. Pokud je dobré počasí, tak jsou napravo vidět Dlouhé stráně a snad i Praděd v dáli. Nalevo je potom vidět do údolí Dolní Moravy, odkud jste odstartovali. Kliknutím můžete fotku zvětšit.


A pořád ten trail.


Občas je cesta přepažená dřevěným chodníčkem, kde jsme vloni při závodu míjeli docela dost lidí, kteří se ptali, odkud běžíme a co je to za závod a dokonce fandili, takže super atmosféra :-)


A pak už uvidíte vrchol Králického Sněžníku, kam vlastně běžíte. Neběží se sice až na samotný vrchol, ale menší kopec před sebou ještě máte.


A ještě jeden chodníček. A Kraličák jakoby se pořád vzdaloval :-)


A zde už je vidět poslední technický seběh na hřebenu.


Seběh vás dovede ke značce Stříbrnická - sedlo (nějakých 1250 metrů nad mořem). Odsud je to jen necelý kilometr (lehce do kopce) ke druhé občerstvovací stanici, kde byl vloni ionťák, voda a tuším, že tam rozdávali tatranky.

Seběh z Králického Sněžníku (16 km za vámi)


U téhle značky byla vloni ta občerstvovačka. Za ní už nebudete pokračovat na vrchol Králického Sněžníku, ale dáte se za značkou doleva dolů. Odtud poběžíte asi 4 kilometry z kopce. Ale z pořádného kopce. Je to opět luxusní trail s peckovými výhledy. Ke konci se pak změní v prudký seběh s obrovskými kameny a kořeny a mezi tím vším teče potok. No prostě něco pro opravdové „sjezdaře“ :-)


Takže tudy vede začátek toho celého seběhu - chata Franciska (chata Horské služby, která prý už zachránila hodně výletníků). Celkem prudký seběh.


A pak začnou další parádní výhledy.


Za sebou budete mít nějakých 17 kilometrů. Jste tedy za půlkou :-)


Cesta vede podél další chaty - Sněžná chata.


A támhle za tím kopcem po jehož hřebenu jste sem doběhli je start. Ale hlavně i cíl. Dálka, co? :-)


Ondra za mnou valí bomby :-)


A tady už začíná ten technický úsek s kořeny, kameny a občas potokem.


Pořád jenom šutry.


A šutry.


A když skončí šutry, tak seběh pokračuje stejně prudkou šotolinovou cestou. Zde už nás běžecké zelenáče fakt pálí stehna. Kdo nemá trochu větší boty, tak bude trpět ještě víc. Tady se ukáže, kdo si jak ostříhal nehty :-)


Podél seběhu tečou zase potůčky, takže pokud bude vedro, tak není problém se schladit.


Nekonečná prudká šotolinka.


Nedostatek motivace nebo málo tréninku? Jauvajs!

Podél řeky Moravy (20 km za vámi)


Šotolinová mučící cesta je dlouhá asi 1,5 kiláku. Pak jste dole a začne další boj. Cesta podél řeky Moravy. Nejdřív se chvíli běží po jejím pravém břehu a pak se přeběhne přes mostek na levou část řeky.


Je zde fakt krásně. Jen kdyby vás tak nebolely nohy. Tímto zdravíme dvě „horalky“, které se nás ptaly, jestli náhodou netrénujeme na Horskou výzvu. Takže ne, dnes na HV netrénujeme. Nicméně na tu 24h na Dlouhých stráních už se těšíme :-)


Další možnost osvěžení.

Pekelná asfaltka (24 km za vámi)


A tady začíná peklo celé trasy - asfaltka. Přiběhnete z té cesty nalevo a vracákem se dáte doleva nahoru. Vloni zde byla poslední občerstvovačka - borec mi nalil vodu a řekl, že už to je jen 4 kiláky nahoru a pak kousek do cíle. Já prošitej, jak deka. Mléčné nožičky začátečníka mi pomalu odpadávaly a on 4 kiláky nahoru. No, bylo to nakonec 1,8 kilometru, ale i tak zážitek :-)


A tímhle jdete pořád a pořád nahoru. Vloni bylo šílené vedro a trochu jsem zde kolaboval. Předběhl jsem nějaké dvě důchodkyně s holemi a pak jsem je nemohl urvat. Přiznám se, dvakrát jsem si sedl u cesty na pařez a čekal jsem, kdy mě klepne. A pak mě zachránil gel :-)


Jak se říká: „Zážitek nemusí být hezký, hlavně když je silný.“ Takže zde je konec asfaltky a teď už jen vrstevnicí asi 2,5 km nad hotel Vista.

Vrstevnicí směrem k cíli (26 km za vámi)


Takhle vypadá ta cesta po vrstevnici. Relativně pohoda a dokonce už uslyšíte hudbu a moderátora z cíle. MImochodem - vloni to parádně odmoderoval sympaťák a hlavně olympijský vítěz Aleš Valenta :-)


Tááák a jste nad prostorem cíle.


Přeběhnete sjezdovku napříč a šup do koryta.

Do cíle (29 km za vámi)


Korytem seběhnete na cestu, po které jste běželi ze startu nahoru.


Poslední kousek z kopce a zatáčka doprava na cílovou (startovní) rovinku.


A jste v cíli. Máte za sebou závod Salomon Trail Running Cupu na Dolní Moravě :-)

Mohlo by vás zajímat (teda hlavně začátečníky :-)

  • Pokud bude vedro, tak si vemte hodně vody. Na trase jsou sice tři občerstvovačky, ale nahoře je opravdu hic.
  • Při seběhu z Kraličáku si pořádně utáhněte boty a nezapomeňte ostříhat nehty. Tohle může bolet.
  • Na občerstvovačkách není jídlo (na Králičáku byly vloni jen nějaké oplatky), tak si nezapomeňte něco vzít (gel, tatranky, gumídky, cokoliv).
  • A pokud nechcete vyloženě závodit, tak nezapomeňte fotit, protože nahoře je opravdu krásně :-)

Poběžíte?

Letos se poběží už 3. ročník tohoto závodu. Při prvním ročníku běželo 70 závodníků, vloni to bylo 140 a na letošní ročník je zaregistrováno už 327 lidí. Takže to bude zase o něco větší. A pokud si na závod netroufáte, tak bych doporučil vyjet si aspoň nahoru lanovkou nebo si dát tůru a nahoře na hřebenu zafandit, protože atmosféra a výhledy tam jsou prostě super.

Články o závodu

Pokud jste narazili nebo napsali článek o tomhle závodu, tak nám klidně pošlete odkaz a my ho taky zveřejníme.

A další odkazy

Videa

Zde je video ze záznamu trasy z Movescountu. Níže další videa z webu pořadatele.

Jak to bylo doopravdy s tím pivem? :-)

Děkujeme za přečtení :-)

Sdílejte, lajkujte, šiřte. Pokud máte námět na nějaký článek, tak se nebojte nám napsat. Od toho je tu náš kontaktní formulář. Děkujeme :-)

(Honza)

Máte dotaz? Použijte formulář a napište nám.

Položky označené * jsou povinné
Vaše jméno a příjmení
* Váš e-mail
Váš telefon
* Vaše zpráva

Sem napište svůj dotaz nebo vzkaz.

Vyplňte prosím výsledek (číslo)
* tři plus pět

V tuto chvíli není v plánu žádný závod

V nejbližší době nemáme v plánu se účastnit žádného závodu. Je možné, že zrovna není sezona.